Minimální mzda 2018: lidé bez příjmů zaplatí víc, pracující nezaměstnaní více vydělají

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2018 přinese vyšší odvody na zdravotní pojištění samoplátcům. Naopak uchazeči o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti si mohou více vydělat v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Hodinová minimální mzda se zvyšuje od 1. ledna 2018 z dosavadních 66 Kč na 73,20 Kč a měsíční z 11 000 Kč na 12 200 Kč hrubého.

LIDÉ BEZ PŘÍJMŮ NOVĚ MUSÍ POSÍLAT NA ZDRAVOTKO VÍC

Minimální mzda je vyměřovacím základem pro odvody zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. To jsou ti lidé, kteří celý kalendářní měsíc nejsou zaměstnáni, nemají příjem ze samostatné výdělečné činnosti ani za ně neplatí pojistné stát.

Pro připomenutí uvádíme, že mezi státní pojištěnce řadíme zejména nezaopatřené děti, poživatelé starobních a invalidních důchodů, příjemce rodičovského příspěvku, osoby na mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání evidované úřadem práce.

Pokud je však člověk v příslušném kalendářním měsíci byť jen po část měsíce, nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci, zaměstnán, podniká jako OSVČ nebo má nárok být osobou, za které platí pojistné stát, pak není v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

V případě osob bez zdanitelných příjmů jde tedy např. o studenty nad 26 let nebo nezaměstnané, kteří nejsou evidováni na úřadu práce. Tito lidé si musejí po zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2018 zvýšit povinné odvody na zdravotní pojištění o 162 Kč.

Minimální mzda vzroste z 11 000 Kč na 12 200 Kč. Proto se z ní vypočítaná částka pojistného (13,5 %) zvýší z dosavadních 1485 Kč na 1647 Kč měsíčně. Jelikož zvýšení platí od 1. 1. 2018, musí být platba pojistného navýšena již za leden 2018, ta je splatná nejpozději do 8. února 2018. (Pojistné osob bez zdanitelných příjmů za daný kalendářní měsíc je splatné od 1. dne tohoto měsíce do 8. dne následujícího měsíce.)

V praxi bývají právě osoby bez zdanitelných příjmů často dlužníky zdravotního pojištění, když své povinnosti opomenou, a proto je třeba upozornit, že v případě pozdního doplacení vyměří zdravotní pojišťovna k dlužnému pojistnému i penále (0,05 % denně za každý den prodlení), učinit tak může 10 let, neboť právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje až po 10 letech po splatnosti pojistného.

Pokud někdo nově spadá do kategorie osob bez zdanitelných příjmů, pak pro přihlášení do této kategorie u zdravotní pojišťovny platí osmidenní lhůta. V případě jejího nedodržení může zdravotní pojišťovna uplatnit sankci ve formě pokuty až do výše 10 000 Kč. Pokutu je možno uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří zejména:

    • nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
    • ženy (event. muži) v domácnosti, kteří nepaří mezi osoby, za které platí pojistné stát –  tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, ani nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
    • studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.), nebo studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy postavena na roveň studia v ČR a neprovedli oznámení o dlouhodobém pobytu, případně budou starší 26 let,
    • absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačnou podnikat,
    • absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
    • členové náboženského řádu bez příjmu.

Tolik vybraná slova zákona. V praxi půjde zpravidla například o:

    • 28letého studenta vysoké školy,
    • ženu v domácnosti nepečující ani o jedno dítě do 7 let, ani o 2 děti do 15 let, tedy pečující např. o jedno dítě ve věku 10 let,
    • osoby, které žijí z příjmů, které nepodléhají odvodům na zdravotní pojištění, jde např. o kapitálové příjmy, příjmy z pronájmu,
    • bývalé uchazeče o zaměstnání, které úřad práce vyřadil z evidence pro neplnění povinností,
    • zaměstnance činné výhradně na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem do 10 000 Kč, a to i když mají více takových dohod s více zaměstnavateli.

Nezaměstnaní bez podpory si budou moci přivydělat více

Za určitých podmínek není výkon výdělečné činnosti uchazečem o zaměstnání v závislé činnosti překážkou přijetí do evidence nezaměstnaných na úřadu práce nebo jejího trvání. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání totiž nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti (už ne dohody o provedení práce), pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. (V případě výkonu více činností se výdělky sčítají.) Základní podmínkou tedy bude, že měsíční výdělek zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání, nepřesáhne namísto dosavadních 5500 Kč nově 6100 Kč měsíčně.

Nekolidující zaměstnání je výhodné zejména pro ty uchazeče, kterým vůbec nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim uplynula podpůrčí doba pro její poskytování a již nárok na podporu nemají.

Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání nesmí ovšem bránit uchazeči o zaměstnání v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce.

Uchazeč o zaměstnání má v souvislosti s nekolidujícím zaměstnáním oznamovací povinnost vůči úřadu práce. Bez ohledu na výši měsíčního výdělku je povinen oznámit úřadu práce výkon nekolidující činnosti při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo kdykoliv později v den nástupu k výdělečné činnosti.

Zdroj: Měšec.cz